PŘEDCHOZÍ DÍL
Inspirace pro naše lesní setkání…
Budeš to Ty?
Pokud ano… prosím…
Platí: Je to jen HRA. Nedělej nic co nechci. Stop znamená konec. Žádné svazování a jiné násilí. SAFEWORD: STOP
Prosím, buď ke mě přísný, nekompromisní, spravedlivý, ohleduplný, empatický, rozumný…
Mžourám do bílého dne, zatímco mi rychle nasazuješ asi jen metr dlouhý kovový řetízek na kožené pouto, které mám nasazené na obou kotnících.
Cože? Tady? Před tebou? Roubík v mé puse stále nedovoluje nahlas odporovat. Říct ne! Studem se propadnu! Nemůžu! Před cizím člověkem! Potřebuji zalézt sama hlouběji do lesa. m dnes přivolala. Ta, která mě ponižovala. Vzrušovala. Odevzdanou, napjatou k prasknutí. Ten muž. Ty. pařezů, borůvčí a vysoké trávy těžko představitelný.
Mám nepatrnou volnost v pohybu, ale zároveň je jasné, že příliš daleko (ani rychle ) neuteču a i mé možnosti prostestu jsou značně omezeny. Pohyb rukou v pravo i vlevo vymezuje půl metru řetízku vedoucího od obojku na krku, jen metr dlouhý krok, navíc s řetízkem je v lesním ternu plném kořenů, pařezů, borůvčí a vysoké trávy těžko představitelný.
"Nechci, abys panikařila a někam utíkala" obracíš se ke mě a já pozoruji jak vlastně vypadá ta tajemná postava, která mě tu předchozí hodinu ponižovala. Ta, kterou jsme si sem dnes přivolala. Ta, která mě ponížovala. Vzrušovala. Činila bezmocnou, odevzdanou, napjatou k prasknutí. Ten muž. Ty.
Ty. Já. Les.
"Dřepni si, vyšpul prdel a vyčůrej tu vodu z prdelky!" tlačíš mě za ramena do podřepu.
Cože? Tady? Před tebou? Roubík v mé puse stále nedovoluje nahlas odporovat. Říct ne! Studem se propadnu! Nemůžu! Před cizím člověkem! Potřebuji zalést sama hlouběji do lesa.
Ale tlak v bříšku, bublání, zpocené chvějící se tělo říkají něco jiného. Opět si nasazuješ ty velké dlouhé gumové rukavice, jako by ses chystal k těžké a špinavé práci. V podřepu otáčíš ventilkem pumpičky nafukovacího kolíku a pak mi jej pomalu už vyfouknutý začínáš vytahovat z prdelky.
Ihned jakmile kolík vytáhneš moje nebohá prdelka vystříkne proud vody. Přistupuješ ke mě zepředu, uchopíš mě rukama kolem pasu a přidržuješ mě. Cítím tvojí kolínskou. Teplo. Je to neskutečně podivný pocit, cizí mužské tělo tak blízko. A navíc v této chvíli!
"Čůrej, nemusíš se stydět" říkáš klidně, zatím co přidržuješ moje tělo. Chvěju se.
"Ty se bojíš?" ptáš se takovým podivně dominujícím hlasem. Stres, stud, napětí, i když je bříško nafouknuté k prasknutí, zadeček je nějak sevřený a nejde to.
Začneš mi jednou rukou jemně masírovat nafouknuté bříško, zatímco druhou stále přidržuješ moje rozechvělé tělo. Z prdelky vystříkne mohutný proud vody z potupným prďavým zvukem mého zadečku.
"Čůrej dál" říkáš klidně, zatímco mě pouštíš a popojdeš o kousek dál. Stojíš a pozoruješ moji nahatou, dřepící postavu.
"Vzpomínáš na to video, které jsi jednou sdílela na svém blogu? S výpraskem svázané holky v lese?"
"Cestou sem, jsem viděl perfektní kládu, která se dá použít. Svážu si tě na ní, jak byla svázaná ta holka v tom videu a pak dostaneš podobný výprask. Psala jsi že to chceš zažít, že?"
Stále dřepím a z prdelky mi střídavě vystřikuje mýdlová voda. Klepu se. Vstávám, masíruji si bříško, stále ještě docela nafouknuté. Podáváš mi vlhčené ubrousky, abych si utřela prdelku a klín.
Přistupuješ ke mě a jemně mi uchopíš ruce. Odepneš řetízek na zápěstí a poté mi ruce spoutáš krátkými kovovými pouty za zády. Do ruky bereš bondage provázky, ručník, koženou pálku, kožený pásek, rákosku, důtky a velký dřevěný kartáč. Mé připravené nástroje k výprasku. Na obojek připneš kratší řetízkové vodítko a začneš mě pomalu táhnout nerovným terénem v lese. Jdeme pomalu, kotníky mi stále spoutány řetízkem a v kotníčkových botách se v měkkém lesním terénu jde vážně špatně. Respektuješ to. Trpělivě a opatrně mě provádíš lesem.
Tady je. Kláda. Spadlý strom vytváří dokonalý nábytek k trestu. Vím, tuším co mě čeká. Na to video, mé oblíbené, si velmi dobře vzpomínám. A Ty zjevně taky. Přes kládu přehodíš ručník. Pak mě na něj pokládáš. Jak ohleduplné, takový komfort ta holka z videa neměla!
Odepínáš mi pouta za zády a pomocí provázku mě rychle svazuješ zápěstí ke kotníkům pod kládou. Přehnutá, s vyšpulenou prdelkou na mě přichází další nucení, protože nějaká voda ještě v bříšku zůstala. Svírám půlky prdelky a v té chvíli mi na ni dopadá první tvrdá ráda koženou plácačkou. A druhá. A další. A pořádně to pálí!
"Ta tvoje maminovská tlustá prdel potřebuje pořádnou chlapskou ruku Karolíno" říkáš skoro starostlivě, zatímco jedna rána střídá druhou a moje prdelka zatraceně rychle rudne. Pálí. Hoří. Bolí.
"Tak prdel jsme ti zahřáli a teď můžem začít doopravdy vyplácet."
Ze země zvedáš delší silnější klacek. Rozvazuješ mi kotníky od zápěstí. Mezi kotníky mi vložíš klacek, který mi nohy pořádně roztáhne od sebe. Pak mě k nim opět přivazuješ i zápěstí. Roztažené nohy a tím i klín do mě vlévají další pořádnou dávku adrenalinu, vzrušení, ale i studu a bezmoci.
"Karolíno neboj se, teď to bude asi docela nepříjemné, ale musíme to spolu zvládnout".
Postavíš se doprostřed klády, která spojuje moje nohy. Pořádně se rozkročíš, abys získlad stabilitu a pak jednou rukou kládu pomalinku zvedáš. Celé moje tělo se jemně otáčí podél klády a zatímco trup klesá, můj zadeček se zvedá nahoru.
Bereš do ruky kožený tawse pásek. Překládáš jeho konec, aby se ti pevněji držel. Několikrát mi s ním jemně projíždíš po zadečku, šourku a vnitřní straně stehen. Pak se pořádně rozpřáhneš a na prdel mi dopadá první rána. A další následují. Tohle je Výprask! Takový jaký jsme chtěla zažít! takový, jaký jsme vždy chtěla zažít. Ale realita je mnohem pálivější než moje fantasie nebo self-spankingové seance. Poctivě střídáš levou a pravou půlku a medidativní ticho lesa přehlušují pleskavé rány, které chvíli zarezonují mezi stromy. A dřív, než se ozvěna rány ztratí, následuje druhá.
Spouštíš kládu zase opatrně na zem a do ruky bereš rákosku. Vzduchem několikrát zasviští ten zvuk. Srdce zase naskočí na maximální rychlost. Zacloumám zápěstím, abych zjistila že je naprosto nekompromisně svázané ke kotníku. Vrtím sebou zoufale na kládě, zatímco rychle odcházíš. A stejně rychle se vracíš. V ruce držíš černý umělák z mé sbírky...
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
* POUZE FANTASIE PRO NAVOZENÍ ATMOSFÉRY. SVAZOVÁNÍ NA PRVNÍCH SCHŮZKÁCH NENÍ MOŽNÉ ANI ROZUMNÉ.
Během naší akce platí bez výjimky:
– ŽÁDNÝ SEX
– STOP ZNAMENÁ KONEC
– ŽÁDNÉ NÁSILÍ
#erotické fantasie
Comments